Děti prázdnoty

Text a hudba: Jakub D. Kočí

Zní tóny večera
Jsou jako opera

Pro děti prázdnoty

Jimž přijdou do noty

Sedí u nádraží

Dvě lidský závaží

Mívaj dost nalito

Sígr a jelito

Hm hm...

Ševeryp typ týdá dá tádydam...

„Hej! Mám nový injekce.“

„Jó, to bude erekce!“

Co na tom, že lehce

Dostaví se infekce

„Kámo, no co je ti?“

„To nemám ponětí,

vidím tam anděly, jsou krásný...“

„Tak to je pr...“

Už houká siréna

Pacient bez jména

Na příjem veze se

Doktor má deprese

„Vždyť nemá pojištku!

Kdo tohle žaplatí?

Jšou více potšební,

chudí či bohatí – uááááááá!“

Ševeryp typ týdá dá tádydam...

A na jednotce intenzivní péče

Dostává poslední křeče

Ševeryp typ týdá dá tádydam...

Už míří ke Bráně

A Petr směje se

„Člověče, tys nám dal,

to byla recese!

Dostal jsi do vínku

dost smutnou povahu,

kdekdo by nevytřel

si s tebou podlahu.

Tak vítej do Ráje,

odhoď svý starosti,

Pánbůh tu čepuje,

jíme šunku vod kosti.

Ševeryp typ týdá dá tádydam...

Zní tóny večera

Jsou jako opera

Pro děti prázdnoty

Jimž přijdou... poslední křeče.